Stručný přehled společné zemědělské politiky

Cíle společné zemědělské politiky

Společná zemědělská politika (SZP) byla zavedena v roce 1962 a funguje jako partnerství mezi zemědělstvím a společností, mezi Evropou a jejími zemědělci. Jejím účelem je:

• podporovat zemědělce a zvyšovat produktivitu zemědělství, aby byly zajištěny stabilní dodávky potravin za dostupné ceny
• chránit zemědělce v Evropské unii, aby měli přiměřenou životní úroveň
• pomáhat při řešení změny klimatu a zajišťování udržitelného hospodaření s přírodními zdroji
• zachovat venkovské oblasti a typy krajiny v celé EU
• udržovat životaschopnost hospodářství venkovských oblastí podporou pracovních míst v zemědělství, zemědělsko-potravinářském průmyslu a přidružených odvětvích

SZP je společnou politikou pro všechny členské státy. Řídí ji EU a z jejího rozpočtu je také financována.

SZP v praxi

Podnikání v zemědělství je svým způsobem specifické, jelikož je nutné brát v úvahu tyto aspekty:

• navzdory významu produkce potravin je příjem zemědělců ve srovnání s příjmem v nezemědělských oborech přibližně o 40 % nižší,
• zemědělství je více závislé na počasí a klimatu než řada jiných odvětví,
• mezi poptávkou spotřebitele a dobou, kdy ji jsou zemědělci schopni uspokojit, panuje nevyhnutelná časová prodleva – vypěstování většího množství pšenice nebo produkce většího množství mléka nutně vyžaduje čas.

Zemědělci musí být nákladově efektivní, ale zároveň by měli pracovat udržitelným způsobem: chovat se šetrně k životnímu prostředí, pečovat o půdu a udržovat biologickou rozmanitost.

Právě z důvodu nejistoty v podnikání a dopadu zemědělství na životní prostředí se veřejný sektor ve věci zemědělců tolik angažuje. V rámci SZP se přijímají tato opatření:

• podpora příjmu prostřednictvím přímých plateb zajišťuje stabilitu příjmů zemědělců, odměňuje je za ekologický způsob hospodaření a za to, že poskytují veřejné služby, za něž jim trh obvykle neplatí (typickým příkladem je péče o krajinu),
• tržní opatření, jimiž se řeší složité situace na trhu, jako je náhlý pokles poptávky kvůli obavám ohledně zdravotní nezávadnosti potravin nebo pokles cen v důsledku dočasného přebytku nabídky na trhu,
• opatření pro rozvoj venkova spolu s vnitrostátními a regionálními programy, jejichž cílem je řešit specifické potřeby a problémy venkovských oblastí. 

SZP na období 2023–2027

V zájmu upevnění úlohy evropského zemědělství v budoucnosti se společná zemědělská politika v průběhu let vyvíjela tak, aby odpovídala měnícím se hospodářským podmínkám a potřebám a očekáváním občanů.

Dne 2. prosince 2021 byla formálně přijata dohoda o reformě společné zemědělské politiky (SZP). SZP na období 2023–2027 vstoupila v platnost 1. ledna 2023. Změna spočívá v modernizaci politiky, se silným důrazem na výsledky a výkonnost.

Koncepce nové SZP je založena na zajištění udržitelné budoucnosti pro evropské zemědělce, poskytování cílenější podpory menším zemědělským podnikům a na větší flexibilitě, která státům EU umožňuje přizpůsobovat jednotlivá opatření místním podmínkám. 

Klíčové oblasti

Společná zemědělská politika hraje zásadní úlohu při zajišťování budoucnosti zemědělství a lesnictví, jakož i při realizaci cílů Zelené dohody pro Evropu.

10 specifických cílů

Politika se zaměřuje na deset specifických cílů, které mají vazbu na společné cíle EU v oblasti sociální, environmentální a hospodářské udržitelnosti v zemědělství a ve venkovských oblastech.

Národní strategické plány

Každá země EU si sestavila vlastní vnitrostátní strategický plán SZP, v němž kombinuje financování podpory příjmu, rozvoje venkova a tržních opatření. Státy Unie si při navrhování svých strategických plánu samy rozhodly, jak budou k deseti specifickým cílům přispívat: vybrat si mohly ze souboru rozsáhlých politických opatření, který Komise poskytla a který bylo možné přizpůsobit vnitrostátním potřebám a potenciálu.

Důraz na výkonnost a výsledky

Právní předpisy, které společně tvoří SZP, stanoví společný soubor ukazatelů jako součást nového rámce pro výkonnost, monitorování a hodnocení. Tyto ukazatele budou monitorovány prostřednictvím výročních zpráv o výkonnosti. Jednou za dva roky pak bude proveden přezkum výkonnosti všech strategických plánů SZP, jenž ukáže, jakého pokroku země EU při plnění svých cílů a cílů SZP dosáhly.

Financování SZP

Výše podpory, která je pro zemědělce v EU vyčleněna z celkového rozpočtu Unie, odráží řadu různých faktorů, které zajišťují trvalý přístup k vysoce kvalitním potravinám. Patří sem zejména podpora příjmu zemědělců, opatření v oblasti změny klimatu a zachování životaschopných venkovských komunit.

V rámci rozpočtu Unie je SZP financována ze dvou fondů:

• Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) poskytuje přímou podporu a financuje tržní opatření.
• Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) financuje rozvoj venkova.

Platby si každá země EU spravuje sama na vnitrostátní úrovni. Každá země také zveřejňuje informace o příjemcích plateb v rámci SZP v souladu s unijními pravidly transparentnosti.

Na SZP na období 2021‑2027 je vyčleněno 387 miliard eur. Tato částka je rozdělena do dvou různých fondů: Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), kterému bylo přiděleno 291,1 mld. eur (v běžných cenách), a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), který bude disponovat částkou 95,5 mld. eur. 

Související informace

Financování společné zemědělské politiky

Roční rozpočtový cyklus EU

Rozpočet EU

Výhody SZP

SZP vytváří podmínky, které zemědělcům umožňují plnit jejich rozmanité funkce ve společnosti:

Produkce potravin

• V EU funguje přibližně 10 milionů zemědělských podniků a v tomto odvětví pracuje nastálo kolem 17 milionů lidí. Poskytují obdivuhodnou šíři cenově dostupných, bezpečných a kvalitních produktů a zajišťují je v hojném množství.
• Evropské speciality a kulinářské tradicemi jsou ve světě proslulé. EU je také jedním z největších světových producentů a čistých vývozců zemědělsko-potravinářských výrobků. Vzhledem ke svým výjimečným zemědělským zdrojům by EU mohla a měla hrát klíčovou roli v zabezpečení potravin v celosvětovém měřítku.

Rozvoj venkovských oblastí

• Řada pracovních míst ve venkovských oblastech, které oplývají cennými přírodními zdroji, závisí právě na zemědělské činnosti. Zemědělci potřebují technické vybavení, budovy, pohonné hmoty, hnojiva a veterinární péči o zvířata – potřebují tedy dodavatelské odvětví.
• Další pracovní místa pak vznikají v odběratelském odvětví, např. v přípravě, zpracování a balení potravin, dále jejich skladování, dopravě a maloobchodním prodeji. Zemědělské a potravinářské odvětví v EU dohromady zaměstnává bezmála 40 milionů lidí.
• Ke svému efektivnímu fungování a současnému zachování vyspělosti a produktivity potřebují mít jak zemědělci, tak dodavatelský a odběratelský sektor přístup k nejnovějším poznatkům z oblasti zemědělské problematiky, chovných metod i vývoje na trhu. V letech 2014–2020 byly zdroje SZP použity na zajištění vysokorychlostních technologií, lepších internetových služeb a infrastruktury pro 18 milionů obyvatel venkova – tedy 6,4 % venkovské populace v EU.

Ekologicky udržitelné zemědělství

• Od zemědělců se očekává, že budou na jedné straně dodávat na trh potraviny a na straně druhé také chránit přírodu a zachovávat biologickou rozmanitost. Ekologicky udržitelné zemědělství, které šetrně nakládá s přírodními zdroji, má zásadní význam pro produkci potravin a kvalitu našeho života – dnes i v budoucnosti.

Hlavní aktéři SZP

Evropská komise usiluje o zajištění co nejkvalitnějších právních předpisů a zemědělské politiky, a proto vede pravidelné konzultace se skupinami pro občanský dialog a zemědělskými výbory. Od expertních skupin získává potřebné poznatky – například pracovní skupina pro zemědělské trhy jí zajišťuje informace o nekalých obchodních praktikách.

Při plánování, přípravě nebo předkládání návrhů nových právních předpisů provádí Komise nejdříve posouzení dopadu, v němž zkoumá, nakolik je potřebné přijmout opatření na úrovni EU a jaké jsou možné dopady dostupných řešení. Tato posouzení jsou zásadní součástí programu EU v oblasti zlepšování právní úpravy. Posouzení dopadu v oblasti zemědělství a rozvoje venkova byla provedena v roce 2003 (přezkum v polovině období), v roce 2008 (kontrola stavu – SEC(2008) 1885), v roce 2011 (budoucnost SZP do roku 2020 – SEC(2011) 1153 final) a v roce 2018 (podpora pro strategické plány po roce 2020 – SWD(2018) 301 final).

Důležitým aktérem je také Účetní dvůr, který dohlíží na výdaje v zemědělství.

Právní základy

Právní základ společné zemědělské politiky je zakotven ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

SZP na období 2023–2027 upravují tři nařízení, která se začala obecně uplatňovat od 1. ledna 2023:

• nařízení (EU) 2021/2116 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013
• nařízení (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro vnitrostátní strategické plány SZP a zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a č. 1307/2013
• nařízení (EU) 2021/2117, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci zemědělských trhů, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů, nařízení (EU) č. 251/2014 o zeměpisných označeních aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

Různé aspekty SZP na období 2014–2020 jsou upraveny těmito čtyřmi nařízeními:

• nařízení (EU) č. 1307/2013 o pravidlech pro přímé platby zemědělcům
• nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty
• nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova
• nařízení (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky

Pro období 2021–2022 bylo v platnosti přechodné nařízení (nařízení (EU) 2020/2220). To stanovilo podmínky pro poskytování podpory z fondů EZZF a EZFRV v těchto letech a prodlužovalo a měnilo ustanovení obsažená v předchozích nařízeních. V platnosti bylo do doby, než se začala uplatňovat nová SZP.

Společnou zemědělskou politiku spravuje generální ředitelství Komise odpovědné za zemědělství a rozvoj venkova. Za účelem provádění SZP může přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty.

Související informace

Rejstřík platných právních předpisů

Proces tvorby právních předpisů EU